pátek 19. prosince 2014

PAVEL HNILIČKA: PROČ NAŘÍZENÍ NEPODLÉHÁ NOTIFIKACI

Přední právníci nám podali podrobné právní názory, proč není potřeba tzv. notifikace. Ano, jedná se o právní názor nelehké otázky a je možný jiný právní výklad. Právě proto jsme nakonec hledali cestu, jak notifikaci provést a předložili radě návrh, jak ji provést a předpisy zachovat. Bohužel nebyl návrh technické novelizace v prosinci přijat.

Takto jsme uvažovali v momentě, kdy jsme předložili návrh Radě hl. m. Prahy v červnu 2014. 

PROČ NAŘÍZENÍ NEPODLÉHÁ NOTIFIKACI

1) Teritoriální působnost

Technickým předpisem se dle čl. 1 odst. 11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 rozumí „technické specifikace a jiné požadavky nebo pravidla pro služby, včetně příslušných správních předpisů, jejichž dodržování je při uvedení na trh, poskytování služby, při podnikání poskytovatele služeb nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto, jakož i právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo podnikání poskytovatele služeb, s výjimkou předpisů uvedených v článku 10.

V metodice UNMZ na stránkách http://www.unmz.cz/urad/metodicke-pokyny-r172 je uvedeno:

„Aby mohly být považovány za technický předpis, technická specifikace, jiný požadavek nebo pravidlo pro služby musí splnit následující podmínky: 

- musí být ‚závazné'. Tato vlastnost, která je vlastní dokumentům připraveným orgány veřejné moci, představuje největší rozdíl mezi technickým předpisem a technickou normou, kterou připravují soukromé orgány, a která je v podstatě dobrovolná;
- musí ovlivnit uvedení na trh, uvedení do provozu nebo použití průmyslových nebo zemědělských výrobků, anebo poskytování služby, a musí být aplikovatelné na celém území státu nebo na jeho větší části.

Teritoriální působnost PSP je omezena pouze na území hlavního města Prahy. Pokud by nařízení obsahovalo technické specifikace výrobků při uvádění na trh nebo jejich používání nebo by na takové specifikace odkazovalo, činilo by tak pouze ve vztahu k území hlavního města Prahy, nikoliv k území celé České republiky. Argument, že vyhláška č. 268/2009 Sb. byla ve smyslu Směrnice notifikována, a proto by tak mělo učinit i hlavní město Praha, neobstojí, neboť teritoriální působnost vyhlášky č. 268/2009 Sb. je stanovena pro území celé České republiky.

2) Výrobek

 Článek 8 Směrnice ukládá členským státům povinnost sdělit Evropské komisi každá návrh technického předpisu, jímž se ve smyslu čl. 1 Směrnice rozumí předpis upravující požadavky na vlastnosti výrobků, jejich označování, balení apod. Pro posouzení, zda je určitý právní předpis technickým předpisem a jeho návrh musí být Evropské komisi notifikován, je tedy rozhodující výklad pojmu výrobek.

V souladu s článkem 1 Směrnice se výrobkem rozumí každý průmyslově vyrobený výrobek a zemědělský produkt včetně produktů rybolovu. PSP upravují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění. Stavbu však přímo nedefinují. V souladu s § 2 odst. 3 stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, a to bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce. Stavba je tedy výsledkem činnosti, k jehož vytvoření se používají stavební výrobky a stavební materiál. Sama stavba jako celek však průmyslově vyráběným výrobkem není. Výrobkem jsou pouze předměty použité ke zhotovení stavby.

Pražské stavební předpisy nestanoví požadavky na průmyslově vyráběné výrobky, a tak nejsou technickým předpisem, jehož návrh by měl být notifikován Evropské komisi.


text / Pavel Hnilička (převzato z facebook profilu)

Žádné komentáře:

Okomentovat